Mateřské školky, základní školy, střední školy, vysoké školy
V databázi se nachází více jak 9 000 škol

Poplatky a podpora studentům vysokých škol v Evropě

Poplatky a podpora studentům vysokých škol v EvropěNa podzim minulého roku vydala evropská síť Eurydice publikaci Fees and Support in HigherEducation in Europe 2016/17 (Poplatky a podpora studentům ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě 2016/17).

7. 2. 2017

Publikace porovnává evropské vzdělávací systémy v Evropě z hlediska dvou oblastí tradičně charakterizujících vysokoškolský sektor v daném státě. Jednak jsou to poplatky za studium (zejména školné a jeho výše, administrativní poplatky), jednak podpora studentům ve formě stipendií, grantů či půjček. Následující text krátce shrnuje hlavní závěry, ke kterým autoři došli.

Kdo platí poplatky?

V některých zemích, např. ve Skandinávii, Německu či Řecku, se za vysokoškolské studium neplatí žádné poplatky. V Německu sice legislativa umožňuje vybírat poplatky za prodlouženou dobu studia, žádná vysoká škola však dosud toto právo v praxi neuplatnila. Ve většině evropských zemí však studenti nějakou formou přispívají, ať již administrativními poplatky, tak v podobě školného. V asi polovině zemí platí poplatky všichni studenti (např. Francie, Velká Británie vyjma Skotska, Španělsko, Belgie, Itálie), v dalších státech však platí pouze tzv. part-time studenti (měřeno podle nižší studijní zátěže); tak je tomu např. v Polsku, Dánsku, Slovinsku či Skotsku.

Další skupinu platících studentů tvoří ti, kteří překročí standardní dobu studia (např. v České republice, na Slovensku či Rakousku) nebo mají špatné studijní výsledky, resp. nedosáhnou na určitý počet kreditů (Estonsko, Polsko či Chorvatsko).

Následující obrázek ukazuje nejčastější kategorie studentů, kteří platí poplatky (zahrnuto je školné a administrativní poplatky) v prvním cyklu studia v roce 2016/17.

Konečně, některé země (Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko či Srbsko) mají tzv. státem dotovaná místa (statesubsidisedplaces), přičemž studenti vzdělávající v těchto pozicích nemusí platit poplatky (platí je za ně stát). Rozhodování svázané s tím, kdo dosáhne na dotované studium, je zpravidla založeno na prospěchu a studijních výsledcích.

Stipendia, granty, půjčky

Všechny evropské země poskytují alespoň jeden ze dvou typů přímé podpory studentům, kterými jsou na jedné straně stipendia, resp. granty, na straně druhé půjčky. Ve většině států existují oba typy podpory, tzn. stipendia i půjčky, v některých jsou dokonce stipendia a půjčky provázány a jsou dostupné ve formě jakýchsi balíčků (např. v Německu, Norsku či Švýcarsku).

ČR patří k zemím, kde stát podporuje studenty pouze formou stipendií, stejně jako např. ve Francii, Španělsku, Itálii či Rakousku. Naproti tomu Anglie a Island jsou jediné dvě země, kde existuje pouze podpora ve formě systému studentských půjček na životní náklady. Systém půjček je zde však velmi propracovaný, jejich výše odvíjí od mnoha faktorů (zda student bydlí s rodinou či samostatně, v Londýně či mimo něj). Navíc, absolvent je splácí, pouze pokud dosáhne příjmu nad určitou hranici (21 000 GBPv roce 2016).

Co se týče typů stipendií, v některých skandinávských zemích či v Lucembursku existuje systém univerzálních grantů, což znamená, že určitou formu podpory dostávají všichni nebo téměř všichni studenti (s omezením na tzv. full-time studenty a osoby s místem trvalého bydliště v daném regionu) během svého studia, a to v týdenních nebo měsíčních částkách. Např. ve Švédsku mají nárok na finanční podporu všichni řádní (full-time) studenti po dobu 6 let, v roce 2016 činilo 704 SEK na týden po dobu 40 týdnů v roce.

Hlavní typy stipendií pro řádné studenty v prvním cyklu studia 2016/17:

Většina systémů poskytuje rovněž sociální stipendia (need-basedgrants) s cílem podpořit znevýhodněné studenty. Nárok na tento typ stipendií je podmíněn socio-ekonomickými kritérii, z nichž nejčastější je celkový příjem rodiny. Některé země, např. Bulharsko, Řecko, Francie, Itálie, Irsko či Rakousko, mají systém grantů založených na kombinaci sociálních a prospěchových kritérií. Tento typ stipendií má za cíl ocenit dobré studijní výsledky s prioritou znevýhodněným studentům. Stipendia jsou udělována na základě ohodnocení výchozí sociální a ekonomické situace studenta a jeho studijních výsledků. Váha, jakou dávají jednotlivé země těmto dvěma kritériím, se liší. Litva, Bosna a Hercegovina, Island či Srbsko jsou jediné evropské země, které nemají systém sociálních stipendií.

Co se týče prospěchových stipendií (merit-basedgrants), nabízí je 18 evropských vzdělávacích systémů, mezi nimi i Česká republika. Ve většině států mají nárok na prospěchová stipendia ti studenti, kteří mají dobré studijní výsledky během vysokoškolského studia, někdy se však nárok odvíjí od výsledků studia na střední škole (Francie, baccalauréat).  

Nejčastější výše stipendií (pouze universální a sociální stipendia) vyplácených řádným studentům v prvním cyklu studia (2016/17):

Typologie zemí podle výše poplatků a podpory studentům

Na základě sledovaných faktorů rozdělili autoři evropské státy do čtyř skupin podle toho, jaký je podíl studentů platících poplatky na straně jedné a procento těch, kteří dostávají stipendium/grant, na straně druhé. Co se týče podpory studentů, do výpočtu byly zahrnuty pouze univerzální granty a sociální stipendia; v oblasti poplatků byly zahrnuty pouze poplatky vyšší než 100 EUR.

Sektor A charakterizují malé poplatky spolu s vysokou podporou studentům; patří sem skandinávské země, Malta či Skotsko.
Do sektoru B patří státy, kde existují relativně nízké poplatky, ale také nízké granty–řadí se sem ČR (vůbec nejnižší poplatky, ale i nejnižší podíl studentů pobírajících stipendia), většina postkomunistických zemí, ale také Německo či Rakousko.
V sektoru C nalezneme relativně vysoké poplatky a současně nízkou podporu studentům, tak je tomu např. v Belgii, Francii, Itálii či Švýcarsku.
Konečně, sektor D je charakteristický vysokými poplatky za studium, ale v kombinaci s velkou podporou studentům; do této skupiny se řadí země Spojeného království vyjma Skotska (tzn. Wales, Anglie,Severní Irsko) a Lucembursko.

Následující obrázek ukazuje typologizaci zemí do čtyř sektorů podle podílu těch, kteří platí poplatky (zahrnuty jsou pouze poplatky nad 100 EUR), a podle podílu studentů, kteří dostávají stipendia (pouze univerzální a sociální stipendia). Zahraniční studenti nejsou zahrnuti.

Více informací k tématu, stejně jako další analýzy a publikace týkající se vzdělávání v Evropě, naleznete na webu Eurydice: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/.

Autor: Simona Pikálková

Komentáře k článku

Nejbližší akce na školách
30.4.2017 - Přijímací řízení
3.5.2017 - Den otevřených dveří
4.5.2017 - Den otevřených dveří
4.5.2017 - Den otevřených dveří
4.5.2017 - Den otevřených dveří
Další akce a dny otevřených dvěří ZDE.