Řemeslo versus titul. Revoluce ve školních lavicích?

Ještě větším překvapením je, že každý desátý student má zájem o práci v zemědělství nebo chovatelství, což je navlas stejný zájem jako o profese v odvětví strojírenství. Vzniká mimořádný tlak na zavedení dílen a pozemků na základních školách, dále na výuku základů obchodu a komunikace se zákazníkem.

To jsou první závěry z historicky největšího průzkumu zaměřeného na atraktivitu profesně orientovaných oborů, který pro AMSP ČR v rámci Roku řemesel 2016 připravila agentura IPSOS. Průzkum pro AMSP ČR realizovala v lednu 2016 agentura na výzkum trhu IPSOS na vzorku 500 rodičů žáků 7. - 9. tříd rozšířeném o skupinové rozhovory přímo se žáky 9. tříd.

Maturita je stále jasnou prioritou, ale její absolvování se začíná požadovat stále více na středních odborných školách. Zájem o učňovské obory neklesá, ovšem rodiče mají čím dál více zájem na tom, aby profesní vzdělání bylo ukončeno tak, že bude možné případně pokračovat v dalším studiu. S ohledem na podíly studentů v roce 2014/15, kdy bylo na učilištích 31 %, na SOŠ 36 % a na gymnáziích 22 % studentů, začíná být podle průzkumu velký převis na SOŠ, kam je připraveno hlásit se až 66 % žáků, zatímco na gymnázia jen 27 % a na učiliště 20 %.

Jeden z nejpřekvapivějších závěrů průzkumu je, že téměř každý desátý žák základní školy začíná vážně uvažovat o uplatnění v zemědělství a chovatelství, což odpovídá i jejich zájmu například o strojírenské a zámečnické obory. Pokud by se potvrdil tento trend, rýsuje se tak velká šance udržet část mladých lidí na venkově.

Nejčastěji zvažovaným řemeslným oborem je kuchař, kam míří 28 % žáků základních škol. Následují tradiční profese, spojené s opravou automobilů, dále se stavebnictvím a údržbou bytových jednotek. Každý desátý žák, hlásící se na učňovské obory, uvažuje i o truhlářském oboru, stejný zájem je o kadeřnické služby.

Rozhodování o dalším angažmá dětí základních škol není v ČR autoritářská volba rodičů, rodiče se svými dětmi jejich budoucnost nejen konzultují, ale více jak polovina se nakonec přikloní k názoru svých potomků. O tom, kam pokračovat po základní škole, se žáci a jejich rodiče rozhodují zejména na dnech otevřených dveří středních škol, více jak polovina se nechá ovlivnit webovými stránkami škol, důležitou roli sehrává i doporučení známých.

Důležité sdělení je, že rodiče začínají vyžadovat více univerzální obory, které v budoucnu budou pro jejich absolventy znamenat možnost širšího uplatnění na trhu práce a ne jen v jednom odvětví. Zcela jednoznačně se projevuje, že je třeba již na základních školách vzbuzovat ​zájem o zručnost, technickou dovednost, ale i základy obchodu. Rodiče i studenti by velmi přivítali povinné dílny nebo řemeslné kroužky na základních školách, zajímavý je i požadavek na posílení komunikačních dovedností, jakožto základ pro řemeslné profese spojené s obchodní komunikací se zákazníkem.

Velký potenciál je u firem, které chtějí spolupracovat s odbornými školami, rodiče i žáci by velmi přivítali jejich účast, a téměř polovina studentů je připravena dohodnout se se svým budoucím zaměstnavatelem již v průběhu studia. Potěšující je fakt, že 40 % studentů profesních oborů vážně uvažuje o zahájení podnikání, většina ale chce nejdříve získat zkušenosti u zkušeného zaměstnavatele.

Společnost sice vnímá řemeslné obory jako méně prestižní profese, ale dává jim velký potenciál, jak s ohledem na jejich rostoucí význam, tak vzhledem k předpokládaným výdělkům.

Výzkum prováděný na vzorku těch, kteří se již rozhodli pro učňovské obory, ukazuje, že budoucí učni očekávají, že se jedná o přípravu ke konkrétní kariérní cestě, která směřuje ke kreativnímu a poctivému zaměstnání. Jednoznačným bonusem je zručnost do života. Naopak určitou obavu mají z náročných pracovních podmínek, těžko odhadovaného budoucího postavení na trhu práce a špatné úrovně učňovského vzdělávání.

Zdroj: roklen24.cz