Zápisy dětí do ZŠ v jakýkoliv dubnový den

V předcházejících letech by již byly zápisy do prvních tříd základních škol v plném proudu, letos je to ovšem jinak. Termíny zápisů jsou posunuty až na duben, přičemž si ředitelé škol mohou vybrat kterýkoliv den v tomto měsíci. Proto je zapotřebí se zavčas na vybrané škole o přesném termínu informovat.

Co nejméně stresu pro děti

Největší důraz se však v dnešní době klade na to, aby zápisy do prvních tříd nepřipomínaly přijímací zkoušky. Některé školy totiž při zápisech kladly na děti nepřiměřené požadavky a vystavovaly je tak zbytečné zátěži. Proto ani není nezbytně nutné (i když to většina škol vyžaduje), aby děti byly u zápisu přítomny. Jestliže totiž nepožádají o odklad školní docházky sami rodiče, pak musí být dítě do školy přijato, bezpodmínečně a bez jakýchkoliv ohledů na jeho schopnosti, znalosti či dovednosti.

Co lze u zápisu očekávat?

Ačkoliv by mnoho lidí řeklo, že zápis nic není, budoucí prvňáček by měl zvládat několik věcí.

Zatímco rodiče budou po příchodu vyplňovat zápisový list a vyřizovat další náležitosti, pedagog si vezme dítě stranou a vyptá se ho na základní informace - jméno, adresu a věk. Ty by dítko samozřejmě mělo bez problémů říct. Dále pak bude zkoušet například základní barvy, geometrické tvary, počítání do deseti, různé časové údaje, určení pravé a levé strany, nebo co je nahoře a dole.

Ani to však není vše. Mezi další „zkoušky“, na které lze u zápisu čekat, patří např. vystřihování obrázků, kreslení, navlékání korálků či zavazování tkaničky. A jedním z nejčastějších bodů je pak přednes básničky nebo písničky. Zde se totiž nejvíce projeví, jak moc se dítě stydí, nechá se přemlouvat i jakou má úroveň řeči.

Proč odklad a co je pro něj třeba?

V případě, že si ale rodiče nejsou jistí, zda je jejich ratolest na školní docházku dostatečně zralá a zvládne vše, co má (i zápis pro ni byl například silný stres), mohou navštívit školskou poradnu a lékaře či psychologa. Na základě jejich doporučení pak mohou požádat o odklad a k zápisu jít další rok.

Spádová versus vybraná škola

Není-li však žádný důvod k odkladu a rodiče tak musí přihlásit své dítko do školy, často doufají, že se jejich ratolest dostane na tu školu, kterou si pro něj přejí. Ať už z důvodu kvality a pověsti školy, lepšího dopravního spojení či bližšího umístění ke svému zaměstnání. Bohužel to tak ale mnohdy nebývá.

Na každé dítě je sice počítáno s místem a do některé ze škol nastoupit musí, to ale neznamená, že to bude právě ta, ve kterou rodiče doufají. Děti se totiž do škol primárně přijímají dle jejich spádové oblasti. Škola je tedy určena podle místa bydliště a v případě, že se děti na jinou školu nedostanou, tato škola je přijmout musí. Jinde ale místo pro konkrétní dítě zaručené není.

Stane-li se však, že kapacita vybrané školy bude stačit i pro ostatní děti, nejen pro ty ze spádové oblasti, pak už si o jejich přijetí či nepřijetí rozhodují školy relativně samy. Přesto ale není vyhráno. Přijímat další žáky totiž budou na základě předem vypsaných kritérií. Preferovat tak mohou například ty žáky, jejichž starší sourozenci již jejich školu navštěvují..

Ať tak či onak, nejpodstatnější přeci je, aby byly děti nakonec na škole spokojené, našly si zde spoustu kamarádů a především získaly co nejvíce znalostí, ostatní se přeci jen vždy nějak zařídí.  Nebo ne?