Co vás ve škole neučili – jak se učit!

Každý z nás má svůj vlastní styl učení, který mu plně vyhovuje, ale na který musí přijít sám. Některé techniky nebo finty, které platí u kamaráda, nemusí zrovna zákonitě platit i u tebe. Nejlepší tedy je, vyzkoušet si všechny možnosti, všechny techniky, která z nich bude ta nejlepší.

Jeden z průzkumů publikovaný v Psychological Science in the Public Interest totiž navíc ukazuje, že některé často zmiňované a užívané techniky, nemají tak vysokou úspěšnost, jak by se mohlo zdát. Mezi nejméně úspěšné techniky se zařadilo shrnutí probíraného tématu, vizualizace, opakované pročítání, ale i často užívané mnemotechnické pomůcky nebo podtrhávání důležitého. Takové důkladné dotazování, samovysvětlování nebo prokládané učení přestávkami se potýká se střední úspěšností. Nejvíce úspěšné je naopak prý rozložení učení a testování nanečisto.

Důkladné dotazování

V této metodě jde o to, vysvětlit si, proč jsou tyto dané skutečnosti pravdivé. Člověk se tu ale soustředí spíš na zodpovídání otázek zaměřených na PROČ a ne na CO. Ale i tak je tato metoda přínosná. Když se budete ptát, tak si své odpovědi zapište do poznámek. Jde o metodu velmi jednoduchou a snadno aplikovatelnou.

K uplatňování této metody je však třeba mít dostatek předchozích znalostí, abyste dokázali požadované otázky vymyslet. Proto je vhodná pro studenty, kteří se už v dané oblasti dobře orientují. Navíc, o moc více času, než u pouhého čtení, vám to nezabere.

Samovysvětlování

Tato technika je užitečná pro abstraktní učení. S pomocí této techniky se člověk dobře naučí třeba algebraické vzorce. Je ale vhodná vlastně pro všechny věkové kategorie. Jde zde vlastně o to, že si danou látku nebo téma sami sobě jednoduše vysvětlíme. Jedinou nevýhodou je dvojnásobek stráveného času než třeba u dotazování.

Shrnutí

Toto je jedna z nejstarších metod, díky které si shrneme veškeré informace, které jsme se dozvěděli. Je vhodná pro přípravu na písemné „doplňující „ testy, kde musíme předkládat naučené poznatky. Není však vhodná k přípravě na test s výběrem z možností.

Zvýrazňování a podtrhávání

Snad nejpoužívanější technika mezi studenty vůbec. Nevyžaduje totiž žádný trénink a ani téměř žádný čas navíc. I přesto ve sledované studii nedopadla moc úspěšně. Ale pokud vám takový způsob učení vyhovuje, pak není co řešit.

Mnemotechnické pomůcky

Tuto metodu vám již radili určitě na základní škole. Jde tu o napodobování určitých informací na základě podobnosti (například zvukové nebo obrazové podobnosti). Tato metoda je vhodná k zapamatování informací, pokud máte málo času. Využívá se velmi dobře při učení se cizímu jazyku, vědeckým termínům jakou jsou třeba chemické prvky a podobně. Jde ovšem o krátkodobé zapamatování, ale k udržení informací v dlouhodobé paměti už moc účinná nebývá.

Vytváření obrazů

Tato metoda se opírá o představování si látky vizuálně anebo si poznatky kreslit. Jde o velmi jednoduchou techniku, u které se ale bohužel ještě neví, u jakého typu učení by mohla být vhodná. Ale za vyzkoušení určitě stojí! A pokud přijdete na to, jak ji využít, pak nám to napište!

Opakované pročítání

Dle publikovaného výzkumu metoda neřadí mezi ty nejúspěšnější, ale v praxi to bývá jinak. Opakovaným čtením se totiž zvyšuje hranice zapamatování informací. Jde navíc o lepší metodu, než je například zhuštěné pročítání, které se v praxi také hojně využívá.

Testování nanečisto

Tato metoda nebývá často vyhledávaná, ale zato bývá o to víc úspěšná. Člověk si totiž zapamatuje mnohem více informací, když je sám musí vkládat, přemýšlet o nich a také, když se poučuje ze svých chyb. Lidé ale tuto metodu berou pouze jako nutné zlo.

Takové testy jsou vhodné jak k běžnému učení, tak i k učení na závěrečné testy či testy k přijímacímu řízení. (Takové vám náš portál nabízí v sekci Testy pro studenty.)

Rozložené učení

Mezi zajímavé, ač málo aplikované, metody patří rozložení učení do většího časového úseku. Tento čas se odvíjí od toho, jak dlouho si chcete tuto informaci pamatovat. Pokud si chcete něco pamatovat jeden týden, pak vám stačí se učit 12 až 24 hodin, samozřejmě s přestávkami. Pokud si ale chcete pamatovat získané poznatky až pět let, pak byste se měli učení věnovat 6 až 12 měsíců.

Prokládané učení

Co si takhle učení prokládat tak, abychom témata střídali mezi sebou? Někomu tato metoda vyhovuje nejvíce. Výzkumy totiž říkají, že je dobré, prokládat motorické (fyzická pohyb a námaha) a kognitivní úlohy (úlohy s potřebou přemýšlení – učení). Zde totiž je velká pravděpodobnost zapamatování – téměř 50%!

Závěrem je tedy třeba zdůraznit, že stejně jako ve všem jiném, každému vyhovuje jiná technika učení, proto zkuste vyzkoušet všechno, co by vám v učení mohlo pomoci, zkouškové a maturity se totiž nezadržitelně blíží!