Co je to rychločtení a jak na něj?

V současnosti jsme obklopeni obrovským množstvím informací, které se na nás valí – z televize, novin, knih, časopisů a z internetu – a které nezvládáme vstřebávat, dokud jsou informace ještě aktuální. A v tom nám může pomoci rychločtení!

Co je to rychločtení?

Rychločtení sice znamená číst rychle, ale není to jenom o tempu, jak text „zhltáme“ či „přelouskáme“, jde tu hlavně o porozumění textu a vcítění se do něj.

Jde o aktivní proces, který člověka obohacuje o nové poznatky. Specifikem rychločtení je předvídat to, co v textu následuje. Nejen, že nám rychločtení zkracuje dobu čtení, ale je také vynikajícím prostředkem, jak trénovat mozek.

Počátky našeho čtení

Se čtením jsme začínali v první třídě na základní škole. Od učení jednotlivých písmenek, přes slabikování jsme došli až k plynulému čtení. Jenže tím v nás škola vypěstovala bariéru, kdy bez tréninku nedokážeme rychle číst a vstřebávat tak rychle všechny informace. Jen pro představu – v 5. třídě jsme četli rychlostí zhruba 100 slov za minutu, dospělý jedinec bez tréninku pak zvládá číst rychlostí 175 slov za minutu. Ale lidský mozek se však dokáže dostat až za hranici 500 slov za minutu (pokud to teď budete zkoušet, tak se dostanete maximální na 250 slov/min.). Z toho vyplývá, že vlastně dokážeme číst až 3x rychleji než čteme teď.

Co znamená být rychločtenářem?

K tomu, aby se z nezkušeného a pomalého čtenáře stal rychločtenář, stačí tři návyky:

• potlačení nebo zmírnění artikulace a subvokalizace (návyk ze základní školy)
• rozšíření zrakového pole a snížení počtu fixací
• potlačení regresivních pohybů – vracení se v textu

V první řadě je tedy nutné odbourání artikulace a subvokalizace, což je přeříkávání si slov v duchu a následné představování slov v naší mysli. Například když přečteme slovo „pes“, pak si jej v duchu zopakujeme a poté přijde naše představa psa. Jak se jich tedy zbavit? Přeříkávejte si při čtení textu nějakou číselnou řadu, abyste si nepředříkávali text. Je jasné, že zpočátku dojde k poklesu pochopení textu, ale to se časem zpraví. To je jako začít sportovat, ze začátku jde všechno těžce.

Někteří odborníci navíc tvrdí, že subvokalizace sama ustupujeme, pokud čteme více jako 300 slov za minutu.

Pak se zaměřujte na zachycení většího množství textu, abyste si rozšířili zrakové pole.

Fixace pak znamená, kolik slov na řádku naše oko při čtení zachytí a pozor, pouze v klidovém stavu oka, protože v pohybu oko nečte! Abyste zafixovali více slov, zkuste se zaměřit na prostřední část řádku textu a vyzkoušejte si, kolik slov zachytíte, aniž byste pohybovali očima.

A co vracení se v textu? Není vždy nutné zachytit každé slovo. Tohle není obecným pravidlem, je se třeba přizpůsobit danému textu, ale obecně platí: čím důležitější informace v textu je, tím častěji se tam objevuje. Proto není nutné se vracet ke každému slovu!

Na druhou stranu, rychločtení je sice dobrá věc, ale pokud nerozumíte textu, je lepší čtení zpomalit. Je rozdíl, jestli čteme noviny nebo matematická skripta. A existují i případy, kde by bylo rychlé čtení až nežádoucí, třeba při čtení básní nebo odpočinkové beletrie.

Vše tedy přizpůsobte danému textu, ale v každém případě – s pomocí rychločtení a tréninku můžete číst mnohem rychleji a využívat tak ušetřený čas mnohem efektivněji!