Efektivní čtení v rámci rychločtení

Už víte, co je rychločtení, jaké jsou jeho zásady a co je třeba dělat, abychom naše čtení zrychlili a zefektivnili. (Psali jsme o něm již dříve v článku Co je to rychločtení a jak na něj?). Ale stačí to? Nestačí! Je třeba se textu věnovat aktivně a přistupovat k němu podle toho, co od textu očekáváme.

Jste aktivním čtenářem?

Čtení a hlavně jeho rychlost záleží na čtenářově postoji k danému textu. Je jasné, že pokud mé oči bezmyšlenkovitě kloužou po řádcích textu a nevnímám čtený text, pak se o čtení skoro ani nedá mluvit. Hlavně ne jako o aktivním čtení. Čtenář má totiž cíl a aktivní čtenář si dává za cíl zjistit určitou informaci, pochopit danou problematiku nebo si jen ověřit, o čem text je. Cíl mu dodává motivaci a ta se projevuje soustředěním. Nenechává se textem vést, ale předvídá a sám jej vede. Vnímá totiž text jako celek, nejen sled po sobě jdoucích vět. Po přečtení textu pak dokáže vystihnout hlavní myšlenky textu, udělá si svůj závěr a hlavně dokáže říci, v čem s autorem souhlasí a s čím ne.

Co takhle efektivní čtení?

Efektivní čtení není totožné s rychločtením ani s aktivním čtením. Jde totiž o obecné označení postupu, který umožní co nejrychleji a s největším přínosem přečíst daný dokument, dostat z něj to nejdůležitější a co nejdéle si to pamatovat.

Aktivní čtení nebo rychločtení jsou tedy pouze metody čtení textu využívané při efektivním čtení. Jde o co nejefektivnější práci s textem. Nestačí nám pouze čtení, tak si v textu podtrháváme, píšeme si poznámky a výpisky toho nejdůležitějšího, a hlavně, po dočtení textu si opakujeme to, co jsme se dozvěděli.

Vhodný způsob četby

Jak tedy při čtení textu nejlépe postupovat? Na začátku si musíme zodpovědět dvě otázky:

• Jaký text čteme?
• Jaký je cíl naší četby a co od textu očekáváme?

Pokud jsme schopni odpovědět si na tyto otázky, pak jsme schopni si i zvolit vhodný způsob četby. A z čeho můžeme volit?

Informační čtení

Jde o základní seznámení s textem. Všímáme si převážně autora, nadpisů, anotace, osnovy, obsahu, úvodu a závěru, kde bývají shrnuta ta nejdůležitější data. Jde tedy o to, vzít knížku či text do ruky, podívat se o čem je, rychle jej prolistovat a seznámit se s její strukturou.

Kurzorické čtení

Jde o velmi rychlý způsob čtení, při kterém by nemělo docházet k žádným regresím. Používá se tedy pouze v případě, že se chceme seznámit se základy daného problému.

Selektivní čtení

Jak už napovídá název, u tohoto způsobu čtení si naše oči vybírají pouze konkrétní klíčová slova. Tento způsob tedy využíváme v případě, že hledáme pouze konkrétní informaci.

Statarické čtení

Zde jde o čtení obyčejné, tedy pomalé a důkladné čtení textu, kdy je třeba vnímat každé slovo textu. To uplatňujeme, pokud jsme se s daným tématem nikdy nesetkali.

Kombinované čtení

Při kombinovaném čtení se jednotlivé styly čtení skloubí dohromady. V praxi to vypadá tak, že ty části textu, které známe, projdeme kurzorickým čtením a do statarického zpomalíme pouze v momentě, kdy narazíme na nový termín. Dále se v textu pohybujeme selektivně a hledáme tento termín v textu. Na závěr pak využijeme opět statarické čtení, abychom vstřebali to nejdůležitější z textu.

Teď tedy nezbývá, než vzít první časopis či knihu, kterou máte po ruce a začít cvičit, cvičit, cvičit… tak hodně štěstí!