Gramotnost ve světě a v České republice

Už od roku 1966 si vždy 8. září díky organizaci UNESCO připomínáme, jak je důležitá gramotnost lidí na celém světě. Slavíme totiž Mezinárodní den gramotnosti. Nejde jen o základní schopnost číst, psát a počítat. Na tyto schopnosti totiž navazují další dovednosti, které se bez těchto základních schopností neobejdou. Bez nich se člověk nedovede dost dobře orientovat ve světě, nezná svoje práva a je odkázán k životu v chudobě a bídě a bohužel nemá téměř žádnou možnost se k tomu jakkoliv postavit.

Člověk, který neumí počítat, si nemůže nic koupit a pokud ano, bývá často okraden, nebo mnohdy ani nezná hodnotu peněz. Ten, kdo si nedokáže přečíst oznámení ohlašující nebezpečí ani netuší, že mu může něco hrozit. Navíc negramotnost nechodí po světě sama. Chodí ruku v ruce s dětskou prací, které je na světě stále hodně. A právě díky dostatečné gramotnosti se proti ní dá bojovat.

Na jeho základní gramotnosti stojí také problém dalšího vzdělávání. I člověk, který by mohl pomáhat lidem nebo je učit, se o svém nadání nedozví a bude dál strádat jen díky tomu, že se neumí ani podepsat a stále „dře na poli“. Což je bohužel velmi smutné.

Gramotnost v České republice

Teď se tu však bavíme o tom nejnižším stupni gramotnosti, která není až tak problémem České republiky.

Problém spojený s gramotností v našem státě je spíše spojen s nízkou gramotností dětí díky formě českého školství.

Dle průzkumů téměř polovina Čechů považuje úroveň českého školství za velmi špatnou. Stejně o tom uvažují i vědci. Ti si totiž myslí, že kdyby měli žáci českých základních škol znalosti vyšší, například na úrovni severských zemí, vzrostlo by HDP našeho státu až o stovky miliard ročně! Čechům totiž nejvíce chybí tzv. „funkční gramotnost“, to znamená, že nedokáží nabyté vědomosti uplatňovat v reálném životě. Není to však vina samotných žáků nebo genetiky, ale na způsobech vzdělávání českého školství. To totiž již celá léta funguje na základě „biflování učiva nazpaměť“. To je ale bohužel ten nejhorší přístup systému školství i učitelů samotných.

Za světový vzor z hlediska školství a vzdělávání je považováno Finsko a to právem. Jejich školství totiž funguje na zcela odlišném přístupu učitelů k práci a k výuce než v naší republice. Finští učitelé vedou své svěřence vzděláváním systematiky tak, aby žáci své znalosti dokázali aplikovat do běžného života. Navíc je tato práce baví natolik, že se své znalosti snaží vštěpovat žákům velmi kreativním způsobem. To bohužel české školství tolik nepreferuje.

Snažme se tedy o to, aby gramotnost lidí na světě stále stoupala. Važme si těch učitelů, kteří se snaží vystupovat z řady a učí děti i funkční gramotnosti s láskou ke své profesi 

Anketa
Načítám...