Jednodušší administrativa kolem inkluze

Od loňského září mohou školy čerpat od státu finanční prostředky na opatření v rámci inkluze. Ovšem administrativní záležitosti kolem této problematiky byly natolik složité, že bylo nutné je upravit a pokusit se je co nejvíce zjednodušit.

V čem tedy nastanou změny a s jakým ohlasem se setkaly?

Přesto, že ministerstvo školství zdůvodnilo tuto novelu technickými nedostatky, s novými změnami na své okolí také zrovna nezapůsobilo. Podle ministerstva financí, MPSV a dalších institucí zde totiž dochází k upřednostnění zájmů zřizovatelů, poraden a škol před zájmy dítěte. Kromě toho až moc výrazně zasahuje do organizace speciálního školství.

Novela totiž neřeší pouze prodloužení lhůty na vydání zprávy a doporučení od poraden ze 3 měsíců na 4 nebo zrušení povinnosti informovat rodiče či školu o nutnosti nového posouzení vzdělávacích potřeb dítěte. Umožňuje také speciálním školám otevírat třídy pro různě postižené děti či mění přístup k lehce mentálně postiženým žákům zařazeným do třídy pro mentálně postižené.

Navíc upravuje také finanční ohodnocení podpůrného opatření v podobě doučování nebo například logopedické péče.

Novým podpůrným opatřením ve speciálních školách se pak stala úprava organizace, obsahu či metod vzdělávání.

Zvýšení nákladů

Přesto, že je společné vzdělávání vesměs vítanou záležitostí, v souvislosti s jejím loňským zavedením také došlo k výraznému zvýšení nákladů pro státní rozpočet. Nové podmínky inkluze jsou pro něj totiž daleko větší zátěží, než MŠMT původně odhadovalo.

Například na letošek byly původně vyčísleny výdaje ve výši jedné miliardy korun. Ovšem už jen za leden až červen byly ve skutečnosti kolem 1,5 miliardy Kč.

Určitě proto bude dobré, když se administrativa v této záležitosti co nejvíce zjednoduší. Nejen, že se mnoha stranám a aktérům uleví, neboť každý papír mnohdy zabere spoustu času, ale rovněž je zapotřebí brát ohledy i na peněžní stránku celé akce.