Téměř polovina absolventů VŠ nepracuje ve vystudovaném oboru

To vyplývá ze studie, jejíž výsledky zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. V porovnání s mezinárodními výsledky to ale tak hrozné není.

Tato studie vycházela z údajů výběrového šetření pracovních sil mezi lety 1994 a 2014. Před dvěma desetiletími mělo vysokou školu devět procent lidí, teď je to pětina a z toho 30 procent jsou mladí lidé do 35 let. I tak je ale ČR v žebříčku EU šestá od konce, unijní průměr dosahuje 37 procent.

Jak už jsme uvedli, nejméně končívají mimo svůj obor lékaři. Profesi se nevěnuje pouze osm procent z nich. Ve svém oboru nepracuje ani 18 procent farmaceutů a zhruba čtvrtina pedagogů a lidí, kteří studovali bankovnictví, pojišťovnictví a účetnictví. Týká se to pak i 27 procent těch, co vystudovali IT. Právu se nevěnuje 36 procent právníků. V jiném oboru se uplatňuje i 45 procent architektů, polovina ekonomů, 59 procent strojařů, 79 procent elektrotechniků, 98 procent matematiků a téměř všichni filozofové.

V některých oborech jsou na tom absolventi lépe než všichni, co obor vystudovali. Architektuře a stavebnictví se nevěnuje 29 procent absolventů. Ve strojírenství a hutnictví nezůstává 47 procent absolventů, ze všech vystudovaných pak 58 procent. Mnohem menší šanci získat práci ve svém oboru než starší pracovníci mají naopak absolventi knihovnictví, pedagogiky a bankovnictví, jak uvádí studie.

U středoškoláků se nesoulad vystudované profese a práce pohybuje od 22 do 80 procent. V oboru nepracuje 22 procent lidí, co mají zdravotnickou střední školu. Podobně je na tom třetina těch, co studovala pedagogické obory. U středních stavebních škol se to týká 44 procent lidí, u ekonomických tří pětin, u uměleckých 63 procent a u zemědělských či ekonomiky čtyř pětin.

Lépe než starší kolegové se uplatňují absolventi středoškolských oborů strojírenství a hutnictví i administrativy. Nejhůř jsou na tom ve srovnání se zkušenými čerství stavaři. Ekonomice se nevěnují také skoro tři čtvrtiny takto zaměřených středoškoláků.

Podle studie u oborů, které nejsou tak specifické, panuje větší nesoulad. "Absolventi těchto šíře zaměřených oborů mohou být možná úspěšnější na pracovním trhu než absolventi přesněji zaměřeného oboru," uvádí studie. Podle ní by to mohlo hrát roli, když se poptávka po dovednostech rychle mění a pracovníci musejí být schopni se přizpůsobit požadavkům zaměstnavatelů. Vztah mezi tím, jaký podíl lidí je mimo obor, a mírou nezaměstnanosti je totiž jen malý.

Zdroj: ceskenoviny.cz